Péče o pleť může přinést úlevu a podpůrný účinek různým typům pleti i při dermatologických onemocněních. Pokud však existuje podezření na kožní onemocnění, vždy je na prvním místě lékařské vyšetření. Platí totiž, že pouze dermatolog či dermatoložka může stanovit medicínsky podloženou diagnózu a případně nasadit odpovídající léčbu.

• Co znamená pojem "probiotický"?

• Jak účinná je probiotická péče o pleť?

• Pro koho je probiotická kosmetika vhodná?

• Kosmetika s probiotiky jako anti-aging

• Jak poznat probiotickou kosmetiku?

• Jaký je rozdíl mezi probiotickými a prebiotickými látkami?

Slovo „probiotický“ doslova znamená „pro život“ – volně přeloženo tedy také „podporující život“. Probiotika jsou látky nebo směsi obsahující živé mikroorganismy, které mohou při dostatečném množství přinášet zdravotní benefity.

Co to ale znamená v kontextu péče o pleť? Probiotická kosmetika obsahuje živé bakteriální kultury, které mají příznivě ovlivnit přirozenou bakteriální rovnováhu pokožky. Bakterie na kůži – opravdu je chceme? Ano, rozhodně! Ovšem jen ty správné.

Na lidské pokožce žije mnoho různých druhů bakterií (např. laktobacily nebo bifidobakterie), které mají zásadní vliv na její zdraví. Toto společenství bakterií se označuje jako kožní mikrobiom. Mikrobiom hraje klíčovou roli mimo jiné v:

• udržení správného prostředí: pH pokožky je mírně kyselétvorbě

• ochranného kyselého pláště: důležitého pro zdravou pleťpodpoře

• přirozeného osídlení kůže: růstu žádoucích bakterií.

Probiotická péče o pleť je široký a neregulovaný pojem pro kosmetiku obsahující živé mikroorganismy. Výrobci však obvykle neuvádějí, jaké konkrétní mikroorganismy a v jakém množství produkty obsahují. To znamená, že nelze obecně říct, jak probiotická kosmetika působí nebo jaké výhody má oproti běžné péči o pleť.

Základní myšlenka probiotické péče vychází z poznatků, že perorálně podávaná probiotika mohou pozitivně ovlivňovat střevní mikrobiom. To je spojováno se zmírněním zánětlivých reakcí a některých kožních problémů. Nabízí se tedy úvaha, že probiotické přípravky by mohly mít přímý účinek i na pokožku a podpořit zdravý kožní mikrobiom.

Ačkoli vědeckých studií v této oblasti zatím není mnoho, existují náznaky, že probiotická péče může být při některých kožních obtížích účinná – konkrétně při léčbě růžovky, akné nebo atopického ekzému. Klíčovým faktorem se však zdá být konkrétní složení použitých probiotik.

Při správném složení je probiotická kosmetika vhodná pro téměř všechny typy pleti – zejména pro suchou, citlivou a reaktivní pokožku. Může být nápomocná také při kožních potížích, jako je akné, atopický ekzém, ekzémy obecně nebo lupénka. Nevhodná je však v případě fungálního akné, protože probiotické produkty často obsahují fermentované složky a určité tuky, které mohou tento stav naopak zhoršit – problém tedy není v samotných probiotikách, ale v dalších přísadách.

Probiotická péče o pleť při akné

Akné je komplexní problém ovlivněný hormonálními výkyvy, genetikou, stresem, vnějšími vlivy i stavem střevního a kožního mikrobiomu. Už v roce 1912 se objevily první zmínky o využití „bakteriální terapie“ při léčbě akné. Dnes víme, že určité bakteriální kmeny mohou potlačovat množení bakterií P. acnes, které se na vzniku akné podílejí, a tím pomáhat ke zlepšení stavu pleti.

Probiotická péče o pleť při atopickém ekzému

Atopický ekzém se projevuje suchými, svědivými a zanícenými ložisky. Na jeho vzniku se často podílí nedostatek specifických kožních lipidů a přemnožení bakterie Staphylococcus aureus. První studie s probiotickou kosmetikou ukazují pozitivní výsledky – zásadní je však opět správná volba bakteriálního kmene a jeho množství.

Probiotická péče při hojení ran

Při poranění pokožky dochází ke změně mikrobiomu v místě rány – spouští se imunitní reakce a zvyšuje riziko infekcí. Probiotika mohou v tomto procesu pomoci, a to díky svému protizánětlivému a ochrannému účinku. Studie naznačují slibné výsledky, ale účinek se opět liší podle konkrétního typu použitých mikroorganismů.

Probiotická péče o pleť při lupénce (psoriáze)

I v případě lupénky hraje roli narušení kožního mikrobiomu. Cílená probiotická péče by mohla pomoci zmírnit zánětlivé projevy a ovlivnit průběh onemocnění – opět záleží na konkrétním složení produktu.

Na základě pozitivních výsledků u různých dermatologických potíží se probiotika začínají uplatňovat i v anti-aging kosmetice. V posledních letech se na trhu objevilo množství nových produktů s cílem zpomalit vnitřní i vnější projevy stárnutí. Deklarované účinky zahrnují:

• obnovu přirozeného kyselého pH pokožky

• ochranu před oxidačním stresem

• zmírnění poškození pokožky vlivem UV záření (photoaging)

• posílení kožní bariéryzlepšení kvality vlasů

Jednou z nejzásadnějších vlastností probiotik je schopnost vytvořit na pokožce jemný ochranný film, který podporuje růst přirozené kožní mikroflóry – tedy ideální podmínky pro zdravý mikrobiom.

Shrnutí: Probiotická kosmetika představuje velmi zajímavý směr v dermatokosmetice. Přesto je pro její širší využití zapotřebí více výzkumů a jasnějších dat.

Zjistit, zda kosmetický produkt skutečně obsahuje živé bakterie, není úplně jednoduché. Většinou se na obalu nachází označení, že jde o „probiotický“ výrobek, ovšem samotný obsah živých mikroorganismů bývá velmi nízký – vyšší množství by mohlo ovlivnit stabilitu produktu.
Pomoci může pohled na složení (INCI), kde se probiotické látky mohou skrývat pod následujícími názvy:

• Jogurt

• Lactobacillus

Mnohem častěji se ale v kosmetice objevují postbiotika – tedy inaktivované bakterie, případně jejich metabolity. Ačkoliv se často zaměňují s probiotiky, ve skutečnosti neobsahují živé mikroorganismy. Mezi postbiotické složky patří např.:Bifida Ferment Lysate

• Bifida fermentát lyzát

• Lactobacillus fermentát

• Lactobacillus fermentát lyzát

• Lactobacillus Bulgaricus fermentát filtrát

• Lactococcus fermentát filtrát

• Galactomyces fermentát filtrát

• Faex extrakt

• Kvasnicový extrakt

Probiotika jsou přípravky obsahující živé bakterie, které mohou příznivě ovlivnit stav pokožky – například podporou zdravého kožního mikrobiomu. Prebiotika naproti tomu představují živiny pro tyto bakterie – tedy látky, které probiotické mikroorganismy využívají ke svému růstu a aktivitě. Lidově řečeno: prebiotika jsou „potravou“ pro probiotika. Z tohoto důvodu bývají prebiotické složky často součástí probiotických produktů.
Mezi typické prebiotické látky v kosmetice patří například:

• Oligosaccharides (oligosacharidy)

• Alpha-Glucan (alfa-glukan)

• Amino Acids (aminokyseliny)

• Pseudoalteromonas Exopolysaccharides (exopolysacharidy z mořských bakterií)

Literatura

1. Franca K, Topical Probiotics in Dermatological Therapy and Skincare: A Concise Review. Dermatol Ther (Heidelb). 2021 Feb;11(1):71-77.

2. Ellis SR et al., The Skin and Gut Microbiome and Its Role in Common Dermatologic Conditions. Microorganisms. 2019 Nov; 7(11): 550.

3. Yu Y et al., Changing our microbiome: probiotics in dermatology. Br J Dermatol. 2020 Jan;182(1):39-46.