Smíšená pleť: Jak ji poznat a správně o ni pečovat
Pokud je pleť v obličeji na některých místech suchá a na jiných mastná, může to být známkou smíšené pleti. Na jedné straně má pokožka zřejmě nedostatek hydratace, zatímco jiné partie jsou naopak výrazně mastnější. Čím je to způsobeno a jak o smíšenou pleť správně pečovat? Po přečtení tohoto článku budete mít jasno!
Tento článek vznikl ve spolupráci s biochemičkou Dr. Sarah Schunter z Mnichova.
Přehled obsahu
Smíšená pleť v kostce
Patří do širší kategorie mastné pleti.
U smíšené pleti je T-zóna (čelo, nos, brada) mastná, zbytek obličeje normální až suchý.
T-zóna má zvýšenou aktivitu mazových žláz a sklony k tvorbě černých teček.
Boční části obličeje bývají spíše normální až suché.
Péče o smíšenou pleť by měla respektovat rozdílné potřeby jednotlivých oblastí a pomáhat pleť vyvážit tak, aby se co nejvíce přiblížila normálnímu typu
Jaká je charakteristika smíšené pleti?
Během puberty se u zhruba 20–30 % dospívajících objevuje mastná pleť. Souvisí to s působením pohlavních hormonů na mazové žlázy, které následkem toho produkují více mazu. S přechodem do dospělosti se tato nadměrná tvorba mazu obvykle upraví. Pokud však zvýšená produkce mazu přetrvává v oblasti T-zóny (čelo, nos, brada), mluvíme o smíšené pleti.
Jak smíšená pleť vypadá?
T-zóna je mastná, lesklá, má rozšířené póry a často se na ní objevují černé tečky, nebo dokonce k akné. Ostatní části obličeje mohou být naopak normální až velmi suché.
Co je přičinou smíšené pleti?
Sklon ke smíšené pleti je většinou dán geneticky. Někteří lidé mají větší predispozice ke smíšené pleti než jiní, a to nezávisle na vnějších vlivech. Ty však mohou sehrát svou roli – tvorba mazu totiž může být i obrannou reakcí pokožky: při kontaktu s dráždivými nebo zatěžujícími faktory začne pleť produkovat více mazu. Proto může například nesprávná péče s dráždivými složkami přispět ke vzniku smíšené pleti.
Péče o smíšenou pleť
Při péči o smíšenou pleť je důležité ošetřovat jednotlivé partie podle jejich aktuálního stavu. Žádná oblast by se neměla zhoršit. Cílem je postupně vyrovnat rozdíly mezi různými typy pleti a přiblížit se normálnímu stavu.
Čištění smíšené pleti
V oblasti T-zóny se smíšená pleť během noci i v průběhu dne mastí. V takovém případě je vhodné používat čisticí produkt ráno i večer, který jemně odstraní přebytečný kožní maz. Pro zbytek obličeje – zejména pokud je náchylný k suché až velmi suché pleti – však může být takové čištění příliš intenzivní.
Na co tedy myslet při čištění smíšené pleti?
Volit jemné čisticí produkty, jako jsou mycí gely nebo čisticí emulze s jemnými tenzidy a pH neutrálním složením.
T-zónu je možné navíc ošetřit micelární vodou, kterou je však třeba následně opláchnout vodou.
Nepoužívat čisticí produkty s obsahem tukových složek.
Protizánětlivé a zklidňující látky mohou být vhodným doplňkem, například panthenol, bisabolol nebo allantoin.
Pleť by po vyčištění neměla být napjatá.
Jemné čisticí produkty
Čištění smíšené pleti
Peelingy na smíšenou pleť
Chemické peelingy mohou u smíšené pleti pomoci zlepšit stav pokožky v oblasti T-zóny. Prospěch z nich však mohou mít i suché boční partie obličeje. V T-zóně jsou vhodné kyselina salicylová a mandlová, které regulují tvorbu mazu a zmírňují záněty. Na suché oblasti se hodí kyselina glykolová nebo mléčná, které jemně odstraní odumřelé kožní buňky a dodají pleti svěžejší vzhled.
Tipy pro používání chemických peelingů u smíšené pleti:
Frekvence: Nejlépe je používat peeling večer a zpočátku jen například jednou týdně. Při dobré snášenlivosti nebo pokud to stav pleti vyžaduje, lze peelingy s kyselinou salicylovou v T-zóně používat i denně.
Aplikace: Peeling není nutné nanášet vždy na celý obličej. Místo toho lze ošetřovat jednotlivé oblasti podle jejich potřeb – a to, ať už používáte tekutý nebo krémový peeling.
Přes den vždy používat opalovací krém s minimálně SPF 30.
Peeling pro smíšenou pleť
Hydratace smíšené pleti
Ačkoli existují produkty určené speciálně pro smíšenou pleť, tyto kombinované produkty dávají smysl především tehdy, pokud mezi jednotlivými oblastmi pleti není velký rozdíl, nebo pokud má být péče co nejjednodušší.
Pokud ale chcete o smíšenou pleť pečovat co nejlépe, je vhodné jednotlivé partie ošetřovat podle jejich specifických potřeb. To může znamenat používání různých produktů – jak pro suchou, tak pro mastnou pleť. Nemusíte se tedy spoléhat výhradně na kombinované produkty, klidně se poohlédněte i po produktech určených pro mastnou, normální nebo suchou pokožku.
Hydratace T-zóny:
vodové tonery a séra bez obsahu alkoholu, ovšem s látkami, které regulují tvorbu mazu, zklidňují a působí protizánětlivě (např. niacinamid, kyselina salicylová, bisabolol, panthenol, extrakt ze zeleného čaje, allantoin)
lehké emulze a fluidy bez mastných složek
Hydratace bočních oblastí obličeje:
produkty s obsahem zklidňujících, hydratačních a ochranných látek (např. panthenol, allantoin, glycerin, ceramidy, skvalan, vitamín E)
pleťová mléka a krémy pro normální až suchou pleť
Tonika a séra pro smíšenou pleť
Hydratační krémy pro smíšenou pleť
Časté dotazy ke smíšené pleti
O autorce
Dr. Sarah Schunter, biochemička
„Každý, kdo porozumí, jak kosmetické ingredience fungují, udělal první krok k účinné péči o pleť.“ říká biochemička Dr. S. Schunter. Jako doktorku biochemie ji baví odhalovat často záhadné seznamy složek produktů péče o pleť: co je v nich a jak to funguje. Je přesvědčena: S těmito znalostmi lze určit správnou péči pro každý typ pleti a každý stav pleti.
Další témata v péči o pleť
Mykotické akné
Zarudlé a často velmi svědivé pupínky, které nelze vymáčknout a nereagují na obvyklou léčbu akné. V takovém případě se může se jednat o mykotické akné.
Karnosin
Jeho schopnost omlazovat buňky a pečující a antioxidační vlastnosti mu proto také vynesly název „peptid proti stárnutí“.
Normální pleť
Péče o normální pleť se zaměřuje především na udržení jejího vyváženého stavu. Důležitou roli hraje ochrana a prevence předčasného stárnutí pleti.
Zdroje
M. Kerscher, Dermatokosmetik; Steinkopff Verlag, 2009; DOI https://doi.org/10.1007/978-3-7985-1739-4.
S. Ellsässer, Körperpflegekunde und Kosmetik; Springer Medizin Verlag, 2008; ISBN 978-3-540-76525-7