Kyselina mléčná
Kyselina mléčná je přirozenou součástí zdravé kožní mikroflóry. Peelingy s obsahem kyseliny mléčné mohou zvýšit podíl vlhkosti v pokožce a dodat jí zářivý vzhled. Pro domácí ošetření se přípravky prodávají s koncentrací do 10 %.
Informace ověřeny a sestaveny ve spolupráci s biochemičkou dr. Sarah Schunter z Mnichova.
Přehled obsahu
Kyselina mléčná v kostce
Název v seznamu složek: kyselina mléčná.
Účinky: hydratační, změkčovací.
Doporučené použití: zejména jako součást peelingů.
Vhodný pro: všechny typy pleti, obzvlášť na suchou a citlivou pleť.
Co je kyselina mléčná?
Kyselina mléčná je jedním z nejznámějších zástupců alfa-hydroxykyselin (AHA). Kyselina mléčná je látka, která se přirozeně vytváří v těle v množství až 120 g denně. Zásobuje především svaly, krev a orgány – ale také pokožku. V kůži kyselina mléčná zajišťuje správnou hodnotu pH (5–5,5), což je důležité pro udržení ochranného kyselého pláště. Pokud je narušen, pokožka trpí: je suchá a dehydratovaná, citlivě reaguje a v neposlední řadě poskytuje živnou půdu pro cizorodé bakterie, které zapříčiňují akné a další neduhy.
Jak působí kyselina mléčná na pokožku?
Kyselina mléčná je jedním z přirozených hydratačních činitelů pokožky. Kyselina mléčná jako taková je poměrně malá, hydrofilní molekula. To znamená, že aktivně váže vodu a vytváří tzv. hydratační obal. Kyselina mléčná je nezbytná pro zdravou kožní mikroflóru a ochranný kyselý plášť.
Hydratační účinky a pozitivní vliv kyseliny mléčné na mikroflóru se projevují již při nízkých koncentracích. Vyšší koncentrace kyseliny mléčné mají keratolytický účinek. To znamená, že se rozpouštějí vazby mezi zrohovatělými buňkami ve svrchní vrstvě pokožky. Toho se využívá při takzvaném povrchovém chemickém peelingu, protože pokožce pomáhá zbavit se nepotřebných kožních buněk rychle a především šetrně. Výzkumy v oblasti dermatologie spojují peelingy obsahující kyselinu mléčnou se zlepšením struktury a pružnosti pokožky, za čímž stojí stimulace tvorby kolagenu, ke které během peelingu dochází.
Kyselina mléčná v přípravcích pro péči o pleť
Kyselina mléčná se v přípravcích pro péči o pleť vyskytuje jako pomocná látka pro úpravu správné hodnoty pH příslušného přípravku a jako hydratační doprovodná látka – k tomuto účelu postačují i nízké koncentrace.
Mnohem zajímavější je použití vyšších koncentrací kyseliny mléčné. Zatímco koncentrace nad 10 % patří pouze do rukou profesionálů (dermatologickokosmetické peelingy), koncentrace do 10 % jsou vhodné na domácí ošetření. Pravidelné a správné používání peelingů s kyselinou mléčnou ocení všechny typy pleti, zejména však suchá, citlivá a skvrnitá pleť.
Typické exfoliační přípravky s kyselinou mléčnou jsou obvykle ve vodnatém a emulzním složení. Peelingy s kyselinou mléčnou by se ale nikdy neměly ředit vodou, toniky, séry ani žádným jiným způsobem, protože to ovlivňuje hodnotu pH přípravku, a tím i účinnost kyseliny mléčné. Pokud se po aplikaci objeví podráždění, jako je zarudnutí nebo pálení, není to známkou toho, že peeling funguje, ale toho, že pleti nevyhovuje. Je důležité analyzovat stav vlastní pokožky a najít vhodnou koncentraci kyseliny mléčné, kterou pokožka toleruje bez podráždění.
Kyselina mléčná v přípravích na pleť
Působí kyselina mléčná proti nečistotám?
Kyselina mléčná působí přímo i nepřímo proti nečistotám. Přímý účinek spočívá v tom, že kyselina mléčná dokáže odstranit odumřelé kožní buňky, jež mohou být častou příčinou zánětů a pórů zanesených nečistotami. Kyselina mléčná má nepřímý účinek na stabilizaci ochranného pláště. Pokud je neporušený, je správná i hodnota pH pokožky, která umožňuje rozvoj vlastní bakteriální flóry, ale neposkytuje vhodnou živnou půdu cizorodým a pupínky způsobujícím bakteriím, a tím brání jejich růstu.
Je kyselina mléčná vhodná i na citlivou pleť?
Jedním z benefitů kyseliny mléčné je, že i citlivá nebo zanícená pleť ji obvykle dobře snáší. Ve srovnání s kyselinou glykolovou (což je rovněž exfoliační alfa-hydroxykyselina) je molekula kyseliny mléčné o něco větší, proto proniká do pokožky poměrně pomalu, což znamená, že účinek je méně okamžitý.
Jak se používá peeling s kyselinou mléčnou?
Kyselina mléčná má pověst dobře snášené „kyseliny pro začátečníky“, kteří nemají předchozí zkušenosti s chemickým peelingem. Z počátku by se neměla používat častěji než jednou týdně, i když to samozřejmě závisí také na použité koncentraci. Postupem času a při dobré snášenlivosti lze příslušné přípravky používat častěji. Aplikace peelingu s kyselinou mléčnou je velmi jednoduchá a nejlépe se používá jako součást večerní rutiny po vyčištění pleti. Jelikož jsou peelingové přípravky s kyselinou mléčnou často tekuté, je nejjednodušší nanést přípravek na dlaně a poté jej rozetřít na obličej. I když po aplikaci zpravidla není třeba čekat, je dobré nechat peeling chvíli působit a ten čas využít například k čištění zubů. Poté naneste sérum a hydratační krém. Nezapomeňte: pokud používáte chemický peeling, měli byste během dne používat ochranu proti UV záření.
O autorce
Dr. Sarah Schunter, biochemička
„Každý, kdo pochopí funkci kosmetických ingrediencí, udělal první krok k účinné péči o pleť,“ říká Dr. Sarah Schunter. Jako držitelka doktorátu z biochemie se s nadšením pouští do dešifrování často složitých seznamů složek v produktech péče o pleť – co obsahují a jak působí. Je přesvědčena, že právě díky těmto znalostem umí poradit, jak najít tu správnou péči pro každý typ pleti a její aktuální potřeby.
Další témata péče o pleť
Smíšená pleť
Smíšená pleť je kombinací mastné a normální až suché pleti. Jak se co nejlépe zvládnout masnou T-zónu a suché tváře? Rady a tipy od odborníků.
Karnosin
Karnosin je díky své schopnosti omlazovat buňky a antioxidačním vlastnostem přezdíván „peptid proti stárnutí“. Objevte jeho účinky.
Jojobový olej
Jojobový olej je vhodný na všechny typy pleti, chrání pokožku před volnými radikály a dá se použít i k odličování. Objevte jeho účinky na pleť i vlasy.
Literatura
Zakopoulou, Kontochristopoulos, Superficial chemical peels. J Cosmet Dermatol. 2006 Sep;5(3):246-53.
Smith, W.P., Epidermal and dermal effects of topical lactic acid. J Am Acad Dermatol 1996 Sep;35(3 Pt 1):388-91.