Hluk zvyšuje tlak, zhoršuje imunitu i mezilidské vztahy

Hluk si často nepřipouštíme, tak nějak jsme si na něj už zvykli. Hlavně ti z nás, kteří žijí ve městech. Jenže na naše zdraví má velmi negativní vliv. 

Nemusíte nutně pracovat se sbíječkou ani bydlet v těsné blízkosti letiště, k poškození zdraví stačí halasní kolegové nebo hlučná provozovna v sousedství. Hluk také není rušivý pro každého stejnou měrou, každý ho vnímá jinak. Rozdíly závisí na věku, zdravotním i duševním stavu a citlivosti. 

Posouzení vlivu hluku je proto opravdu těžké. Tím spíš, že na přetrvávající hluk si člověk přivykne, nevnímá, že ho ruší a uvědomí si to, až když nastane klid. Je ale zřejmé, že vlivem hluku klesá výkonnost, činnost se zpomalí, roste nepozornost, napětí, zhoršuje se koncentrace... To vše snižuje pracovní výkon, zvyšuje riziko úrazů a lidé se mohou stát agresivnějšími. Postupně se také zhoršují mezilidské vztahy.  

Konkrétní hladiny hluku mají na člověka různý vliv. I přes určité odchylky dané citlivostí se dá obecně říct, že hluk o intenzitě 60 dBA již ruší v práci, snižuje schopnost soustředění, unavuje, vzbuzuje nervozitu a narušuje odpočinek. Podle výzkumů přispívá i k rozvoji některých civilizačních chorob, zejména hypertenze, kardiovaskulárních chorob a k rozvoji autoimunitních defektů.  

Při intenzitě kolem 70 dBA už se zhoršuje pochopení řeči a při ještě vyšší intenzitě může způsobit přechodné nebo trvalé poškození sluchu. 

 

Třetinu lidí v práci rozptylují hovory spolupracovníků 

Nejen při spánku a odpočinku jako takovém nám může vadit, když nejsme v tichu. Například hluk na pracovišti nás stojí duševní síly a hlavně negativně ovlivňuje produktivitu práce. 

 

Průzkum společnosti Cambridge Sound Management ukázal, že téměř třetinu lidí pracujících v kanceláři rozptyluje komunikace spolupracovníků. Ukázalo se také, že tato rozptýlení ovlivňují více muže než ženy.

Ukázalo se ovšem také, že spíš než intenzita a délka trvání hluku je z hlediska stresu mnohem podstatnější jeho povaha. Většinou totiž nemáme problém se soustředit ani v hlučné kanceláři a v jejím přirozeném „cvrkotu“, je to spíš „společenský“ kolega, co nás naprosto vyvede z míry. Pokud totiž sedíme vedle někoho, kdo často telefonuje, nebo u koho se neustále stavují kolegové na kus řeči, opravdu se nemůžeme pořádně soustředit. 

Když se potřebujete na práci koncentrovat, návrat do plného soustředění po vyrušení vždy zabere několik minut. A pokud se vyrušení často opakuje, dokáže to naprosto rozvrátit vztahy na pracovišti a výrazně snížit výkonnost. „Pokud jde o snížení produktivity práce, na vině není obecně hluk. Vadí nám zejména srozumitelná řeč,“ upřesňuje Andrej Hronec ze společnosti Audipro. 

„Zatímco stálá hladina „šumu“ v kavárně nebo letištní hale nám nevadí a nerozptyluje nás, třeba i tlumený hovor kolegy u vedlejšího stolu nás zcela vytrhne ze soustředění. Ještě horší jsou telefonáty, protože náš mozek funguje tak, že pokud slyšíme jen polovinu konverzace, zabývá se tím, co říká druhá strana a snaží se to domyslet. Pak nám trvá v průměru 10 minut, než se znovu dokážeme koncentrovat na svou práci.“

A co tedy s tím? To je na vás. Někdo si pouští do sluchátek rádio nebo oblíbenou muziku, někdo si naopak pořídí známá "otíkovská" sluchátka jako, která jinak uvdíte spíš u pracovníků s cirkulárkou nebo se sbíječkou. A pokud ani jedno z toho nepřipadá v úvahu, můžete alespoň zkusit požádat kolegu, aby si chodil telefonáty vyřizovat ven nebo se ztišil. Za zeptání nic nedáte...